Realitní zprostředkovatel byl dlouhou dobu prakticky kdokoliv, kdo se tak nazval. Zákon nevyžadoval žádné povinnosti, tedy kromě živnostenského oprávnění. Až do roku 2020 vám stačila volná živnost. Ovšem od zmíněného roku je realitní makléř, respektive zprostředkovatel, živnost vázaná, a to sebou nese již nějaké ty povinnosti a náležitosti.
Získání vázané živnosti
Aby makléř mohl legálně svou živnost provozovat, musí získat oprávnění. To je založené na třech podmínkách:
- Doložení vysokoškolského magisterského vzdělání v oblasti vzdělávání Právo, Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
- vysokoškolské vzdělání v bakalářském programu, 1 rok praxe a absolvování mezinárodně uznávaného kurzu dle § 60a zákona č․ 111/1998 Sb. se zaměřením na nemovitosti organizovaného na státem akreditovaném ústavu,
- vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru
- profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (odborná certifikace či zkouška)
Chce-li někdo vykonávat činnost realitního zprostředkovatele, musí při žádosti o vázanou živnost doložit některý z těchto čtyř bodů.
Uzavření profesního pojištění
I mistr tesař se někdy utne. To platí všude, tedy i v realitách (v našem oboru to dříve platilo až moc často). Nicméně realitní zákon definoval, že mít pojistku, je prostě povinnost. A na co se může třeba vztahovat? Představte si, že prodáváte dům. Makléři svěříte klíče, aby mohl efektivně nemovitost prezentovat. A při jedné z prohlídek se stane, že zapomene zavřít střešní okno. Přijde bouřka s přívalovým deštěm a dům vytopí. Než se na to přijde, uběhne několik dnů. Zničená podlaha, výmalba. Ale co třeba také zkrat na elektroinstalaci a možný požár či poškození ve větším rozsahu? Dříve by to bylo jen na postoji daného zprostředkovatele nebo vaší aktivitě, abyste náhradu získali. Dnes už víte, že pokud chce někdo vykonávat práci makléře, musí být pojištěn! Pojistka a doklad o zaplacení se musí dokládat na ministerstvo pro místní rozvoj a tak by dnes již nikdo (snad) neměl pracovat bez platné pojistky. Důležitá je samozřejmě i částka na pokrytí škod. Od ní se pak odráží platba pro pojištěnce. Možná tak narazíte na makléře, který má základní limity. Ovšem i ty jsou již poměrně dostatečné na běžný provoz. Co kdyby se ale stala opravdu velká škoda? Bude to stačit? Nyní je nastaven min. limit na 1.750.000,- Kč na jednu pojistnou událost. A to už je slušná částka. Nebojte si říci o certifikát, kterým zprostředkovatel prokáže uzavřené profesní pojištění.
Úschova kupní cena
Jeden z největších nešvarů, a troufám si říci, že dokonce hazardů, byl fakt, že mnoho realitních kanceláří, a to i těch největších, zajišťovalo úschovu finančních prostředků po dobu převodu nemovitosti, např. na katastru nemovitostí, na vlastních účtech. Tyto účty často fungovali i jako provozní. Co si pod tím představit? No, tak třeba. Prodávali jste prostřednictvím kanceláře rodinný dům za 5 milionů korun. Našel se kupec. A než-li se nemovitost, po podpisu kupní smlouvy, převede na nového vlastníka, prostředky od kupujícího musí být složené. A bylo celkem běžné, že částku např. těch 5 milionů korun měla po celou dobu převodu na katastru (cca 25 dní) na účtě realitní kancelář. Realitní kancelář je často jen běžná právnická osoba typu s.r.o., kde se peníze mohou jednoduše ztratit. Stejně tak, jako samostatného makléře fungujícího na principu OSVČ. Prostě to je špatně. Prostředky musí být vždy na jistotním účtě. Tím je např. účet advokátní úschovy, notářské úschovy nebo vázaného účtu v bankovním institutu. Tyto účty jsou vždy tvořeny jen na jednu transakci (nehromadí se tedy na nich prostředky z několika případů), jsou imunní vůči exekučním příkazům a jsou jasně definované podmínky, jak se s prostředky bude nakládat. Z hlediska zákona o realitním zprostředkování vám ani zprostředkovatel není oprávněn nabídnout jinou formu úschovy, než poslední tři zmiňované. A pakli-že nabídne úschovu na vlastním účtě, rezolutně odmítněte. Jde o vaše peníze a vaše bezpečí. A to zprostředkovatel není schopen garantovat a navíc – porušuje tím zákon!
Povinnost mít písemnou formu zprostředkovatelské smlouvy
Ústní dohoda je také dohoda. Nicméně z hlediska zákona o realitním zprostředkování to neplatí. Dle zákona č. 39/2020 Sb., §9 odst. 2 je vyžadována písemná forma smlouvy o realitním zprostředkování. Často se klienti bojí cokoliv podepisovat. Proč by se tady bát neměli? Protože tento dokument slouží nejen pro ochranu makléře/kanceláře, ale hlavně pro ochranu klienta! Dokument musí jasně obsahovat co prodáváte, za kolik a kolik je provize. Nemůže se vám stát, že na konci obchodu zjistíte, že si realitka vzala více, než byla původní domluva. Navíc – vždy by vás měl zastupovat jen jeden makléř/jedna kancelář! Jen tak máte jistotu, že pro vás bude zprostředkovatel skutečně pracovat. Ostatně všude je dnes dáváno vše na papír. Odběr elektřiny také neřešíte na dobré slovo, stejně tak koupi dovolené u cestovní kanceláře. Také chcete mít jasno a jistotu, na čem jste se dohodli.
Tolik asi k těm, z mého pohledu, nejzásadnějším bodům, které by vás, jako klienta, měli zajímat a měli by být pro vás podstatné. Máte nějaký námět? Poznámku? Setkali jste se s něčím netradičním? Podělte se se mnou o to!
Tak zase brzy na počtenou 🙂
David
